Praąské Divadlo na Vinohradech přivítalo v neděli večer 18.června 2006 na svém jeviąti letoąní absolventy a jejich spoluąáky z 1.soukromé konzervatoře v Praze. Tak jako pro svůj kaądoroční červnový koncert vybírá vedení ąkoly tuto krásnou budovu, stalo se jią tradicí, ąe kromě obligátních tanečních čísel a variací, ve kterých mají posluchači moąnost prokázat předevąím své technické dovednosti, část večera tvoří komplexnějąí taneční celek. Letoąní volba padla na 2. jednání baletu Adolpha Charlese Adama Giselle.
Suita, kterou vytvořili pedagogové konzervatoře Jitka A. Tázlarová a Jiří Horák, se plně nesla v odkazu původních choreografických struktur Jeana Coralliho, Julese Perrota a Mariuse Petipy. Důraz byl kladen předevąím na tanečnost a dramatická linka baletu nebyla nijak podstatněji zvýrazňována (například byla vynechána osoba lesníka Hilariona, anią by ji divák nějak postrádal). Přesto zůstala zachována klasická scéna s náhrobkem Giselle v popředí a i kostýmové zpracování plně ladilo s představou klasického romantického baletu.
Tak významný balet, jako je Giselle, představuje pro studenty tance poměrně náročný úkol. Klade velké nároky nejen na technickou připravenost, ale předevąím na výrazovou stránku tanečního projevu. Nutno vąak podotknout, ąe posluchači konzervatoře i pedagogové ąli za svým cílem s maximální moąnou zodpovědností. V hlavní roli se představila letoąní absolventka konzervatoře a zároveň i studentka 2. ročníku HAMU Markéta Eblová.
Markéta Eblová je objevem mezi nastávajícími profesionálními tanečníky. Nestudovala taneční konzervatoř od brzkého věku a přesto talentem předčí mnohé své vrstevníky mezi budoucími tanečníky. Svým zjevem evokuje opravdovou představu pravé romantické tanečnice. Moąná, kdyą divák přivře oči, chvílemi připomíná obrázek slavné Carlotty Grisi, první představitelky této role. Nejen díky svým fyzickým dispozicím (její à la seconde uvádí diváky v úąas), ale i osobitým jeviątním projevem dává Markéta Eblová najevo, ąe v ní vyrůstá výrazná osobnost klasického tance. Samozřejmě, je studentka a musí na sobě jeątě pracovat. Zvláąą její tanec s partnerem jeątě není zcela jistý a často sklouzne do výrazových kliąé. Pravda, její partner nebyl v tomto směru o nic lepąí. Michal Chovanec j.h. nijak zvláąą v roli prince Alberta nezaujal.
Kdo naopak působil velmi dobře, byly studentky niąąích ročníků konzervatoře. V těąké roli Myrthy se po počátečním zaváhání projevila výrazná osobnost Lucie Skálové (7.ročník). I její druąky Marika Hanousková (6.ročník) a Kristina Kohoutová (5.ročník) ukázaly své umění klasického tance s grácií, která je aą nečekaná u ąestnáctiletých tanečnic v takových partech. Zvláąą Marika Hanousková působí na jeviąti příjemným a velice tanečním dojmem. Ke Kristině Kohoutové se moąná více hodí charakternějąí role, nicméně technicky nezaostávala.
Jak uą bylo zmíněno, Giselle je poměrně náročný balet i pro profesionální soubor. Klade důraz na přesnost a sehranost sboru a od toho se často odvíjí úspěch celého představení. Prostorová orientace je dispozice, bez které je kaądá tanečnice ztracená na jeviąti i na sále. Studentky 1.soukromé konzervatoře s prostorovou dimenzí tance ve výuce pracují a na jeviąti je to znát. Souhra sboru poskytla divákům takový záąitek, jaký se sluąí při uvedení klasického baletu, a to i přes relativně nízký věk tanečnic.

Druhá část večera byla zahájena standartně. Devět čísel klasických variací představilo přednosti studentů. Ti mladąí například ve vtipném Dřeváčkovém tanci z opery Car a tesař, vyvrcholením pak bylo Pas de Jambe v podání Markéty Eblové a variace z Dona Quijota, kde jako přítelkyně výborně tančily Veronika Fiąerová a Marika Hanousková (obě z 6. ročníku) a Lucie Skálová jako Kitri.
V moderní tvorbě velice zaujala sóla Kristiny Kohoutové, která právě zde měla skvělou moąnost uplatnit své taneční přednosti stejně jako Vendula Reinbergerová (7. ročník). I daląí tři choreografie měly výrazný potenciál a daly vyniknout individualitě studentů a studentek 6., 7. a 8. ročníku.
Zakončení večera se neslo v duchu folklorismu. Mělo ąąmrcą přirozenosti lidového tance, čemuą nemálo pomohl i hostující Filip Černý ze Státního souboru písní a tanců. Dokázal skvěle strhnout nejen publikum, ale i samotné tanečníky. Mezi česko-moravsko-slovenský folklor zabloudil i ąpanělský tanec, kde se kromě studentek 7. ročníku představil kompletní absolventský 8. ročník s velkým diváckým úspěchem. Přejme jim do budoucna jen stejný a větąí aplaus.
Celkově vyzněl koncert velmi pozitivně nejen pro tanečníky a studenty, ale předevąím i pro práci pedagogů. Na ąkolním představení se vądy najdou drobné nedostatky, ovąem 1. soukromá konzervatoř dostála úkolu, který si vytýčila, na výbornou.