Jednou z prvních premiér sezóny 2006/2007 bylo představení mezinárodní tvůrčí skupiny pracující v Praze Mamacallas company, jejíą směr určují předevąím práce choreografa a performera Pierra Nadaud (Fr). Ten ovąem nepracuje na realizaci svých projektů uzavřeně sám, a tak k této kreaci přizval dvě interpretky Zdenku Svítekovou (Sk) a Lenku Vokurkovou (Cz), se kterými vytvořil trio Extraction. Dílo, abstraktně prezentující sílu těla a jeho hmotu, jeho kvality a jeho postupné formování a vztah k zemi, je prací přivádějící opět na jeviątě návrat k hledání a nalézání. Vąichni tři tanečníci hledali svůj prostor a svůj pohyb, aby doąli k poznání, ąe tak, jak pouąívali své tělo do této doby, jej mohou pouąívat i nadále. Choreografie je plná osobitých nápadů, a to předevąím v pouąití moąností podlahové krytiny. Při zaujetí sama sebou a svým pohybem vąak chybí rozvinutí do propojené koexistence, a tak drobné, ale elegantní detaily, jako jsou pruhy látky, pouąití dvoubarevnosti baletizolu čí fosforeskující body, zapadají do prázdna. Zůstává dobrý tanec, který je interpretován s výrazným zaujetím, ale jehoą podstata zcela neprostupuje k divákovi tak, aby ho navedla směrem, kterým se na své cestě zpět vydali interpreti. Nedopomáhá k tomu ani neurčitě zabarvená hudba Skupiny?á. Otázka je, jestli tedy vůbec chceme jít s Extraction zpět. Naątěstí je zde přece jen bílá tenká nitka, jejíą ąpulku drąí ten, který sedí za zády obecenstva divadla Ponec. Light designer Jan Beneą-McGadie je umělec, nad jehoą prací nelze neą ąasnout. Z jednoduché, obyčejné věci denní potřeby dokáąe vykřesat natolik zajímavý světelný prvek, ąe pouąití jakékoliv nejmodernějąí techniky proti tomu vypadá jako pouąová atrakce. Nezbývá neą tleskat.
Recenze je psána z premiéry 26. září 2006