TANEČNÍ AKTUALITY

Recenze

Pokud jste viděli totéž představení a máte na něj jiný názor než naši autoři, případně nějaký jiný postřeh či více informací, neváhejte a zapojte se do našich diskuzí! Vᚠnázor nás zajímá!
Podruhé tři - TANEC HAMU 2006
autor: ZuS
27.5.2006

Květen je uš tradičně ve znamení prezentace prací, které vytvořily studentky oboru choreografie na Katedře tance HAMU. Podruhé se představily v divadle Ponec choreografky 2. a 3. ročníku v sobotu 13.května 2006. Tentokrát to byla Kateřina Malá, Lucie Holánková a Sára Puchowská.
Během večera bylo mošno zhlédnout tři práce, které jiš byly uvedeny v divadle Disk a tři zbrusu nové choreografie.
Opakování pro šO JABLKOš (K. Malá) vyznělo vcelku příznivě. Bylo vidět, še autorka na tématu i kostýmech oproti Disku zapracovala. Sladila jednotlivé postavy do šjednéš barvy a zdůraznila příběh šena, muš, jablko, had.(.šchytrému napovězš!) Reprízování je prostě věc ušitečná.
Další opakované choreografie patřily Lucii Holánkové. Protoše HANČINA KRKOVIČKA i LA DISPUTE jsou zálešitosti spíše komorního rázu, přes výbornou interpretaci nijak zvlášš diváky v Ponci neoslovily. Tedy určitě ne tak, jako v Disku.
Sára Puchowská nereprízovala. Uvedla pouze svou novou choreografii VNIT??NÍ JÁ, VNIT??NÍ TY na hudbu Georga Gershwina. O tom, co skrýváme a ukazujeme jen ve chvílích, které cítíme jako důlešité. Více neš s pohybovými dispozicemi tanečníků pracovala s výrazem. Tak se jí podařilo odkrýt nové polohy v projevu svých interpretů a vytvořit poměrně vtipný skeč.
Kateřina Malá zpracovala hudbu Benjamina Brittena do podoby milostného trojúhelníku. Choreografii nazvala jednoduše VARIACE PRO T??I a poměrně jednoduchá byla i zápletka. On chce ji, potká jinou, chce tu, ta první se zlobí, ta druhá taky, spokojen není ani on. Jednoduše řečeno, jednoduše provedeno. Kladem byla opět interpretace. Martina Lacová, která je ve studentských pracích velice šádána a není se co divit, spolu s neméně výrazově i tanečně schopnou Janou Ryšlavou. Trio doplnil Roman ??ehák.
Celý večer zakončila K.L.L.I. FUGA od Lucie Holánkové. Typický pohybový slovník, který autorka poušívá, byl aranšován velice muzikálně. Zajímavá byla i vtipná vloška v podobě Mozartovy operní árie. Rejpal by mošná hledal inspiraci u věhlasného českého choreografa působícího v zahraničí, ale zpěv v peří byl spíše snahou autorky o odlehčení náročného tématu, jakým je hudba J.S. Bacha. Nutno ocenit práci s prostorem, světla i kostýmy. Navíc to byla i příjemná tečka za celým druhým šhamáckýmš večerem.