Signature(s) je o tvorbě a její inspiraci. Nacházet a hledat. Zobrazit stopy, které se záměrně nezahlazují. Vyvolat vzpomínky, které nikdy nebyly zapomenuty. A tvořit.

Francouzsko-české představení Serge Amberta je sondou do moąností lidského myąlení. Přes imaginace postav podává choreografie příběh tvůrčího procesu v podobě zkonkretizovaných rolí spisovatele-básníka a malíře-sochaře. To oni prochází a doslova i provádí diváky přes různé podněty po prostorách NoD.Roxy, kde se 5. května uskutečnila premiéra, aby své dílo na konci dotvořili k obrazu toho, co v nich přetrvalo. Hranice abstraktnosti mezi rolemi daląích jednotlivých tanečníků se posouvají podle toho, jak představení pokračuje.

Serge Ambert je veliký detailista. Jeho velice osobitý taneční slovník je zaloąený právě na detailu jednotlivých pohybů, které prochází tělem jako reakce na impulsy vnějąí i vnitřní. Detailně cituje i určité sekvence ze svých minulých děl. Koncepce je, stejně jako v jeho předchozích představeních, které v Praze uvedl, velice promyąlená do nejmenąích podrobností. Jakékoliv gesto, pohled a pohyb má svůj význam, který se odrazí v jiném daląím obraze, v jiné situaci. Setkání, která probíhají, nejsou náhodná, duety odkazují na sóla. Jasná linka je natolik zřejmá, ąe je moąná aą zbytečné přidávat divákovi berličku v podobě konkrétní rekvizity (například psacího stolu), odkazující na povolání zobrazené v osobě tanečníka. Jako by choreograf nevěřil zřetelnosti práce své a svých spolutvůrců, případně schopnosti divácké asociace.
Přitom tam, kde by snad pohyb k srozumitelnosti nestačil, doplňují synchronizaci kostýmy Silvaine Champeau podtrhující osobitost tanečníků i příběhu. Tak jako práce výtvarnice Slávy Sobotovičové, která vytvořila se světelným designem Patricka Debarbata scénu. Z počáteční předimenzovanosti rekvizit dojde v poslední části k jednoduchosti, jejíą přirozenost podtrhuje moąnosti prostoru NoD. a nechává vyniknout samotnou choreografickou akci.
Tam je nejvýraznějąí i těsná spolupráce choreografa s autory hudby Janem Burianem a Mikoláąem Růąičkou. Jejich vlastní interpretace je v závěrečné části natolik sugestivní, ąe dokáąe vytvořit napětí, přebíjející vąechny předcházející obrazy. Ve chvíli zúčtování s inspirací, ve chvíli příchodu momentu rozhodnutí, je bezesporu zde to vrcholné místo v představení.

Signature(s) je představení, kde vąechny aspekty dostaly příleąitost pro uplatnění. Přesto tím nejvýraznějąím je právě tanec a tedy i jeho interpreti (Michel Abdoul, Serge Ambert, Severine Bennevault, Alena Dittrichová,Lucie Kaąiarová, Bětka Májová, Sophie Ripoche, Zdenka Svíteková, Jaro Viňarský). Choreografický slovník autora jednak dává moąnosti k interpretačnímu vyuąití, ale zároveň hodně svazuje. Při znalosti pohybových moąností jednotlivých tanečníků pak ale máloco dokáąe překvapit. Výrazným kontrastem je snad ąkavárenskéą trio ve druhé části, ve kterém smíąení tří různých energií Jara Viňarského, Michela Abdoula a Serge Amberta přináąí výrazné napětí, které se odliąuje od ostatních obrazů.

V celku je ąkoláąą mezioborové spolupráce v produkci Les alentours reveurs (Fr) a LaSkupina (Cz) zdařilá, pohyblivá a nestagnující. Její moąnosti, které nabízí variabilita prostorového uspořádání, slibuje daląí reprízy v zajímavém duchu na zajímavých místech.